REPORTÁŽ: KONFERENCE CULTURE GET-TOGETHER 2021 ZPROSTŘEDKOVÁVÁ NEZBYTNÝ DIALOG AKTÉRŮ V KULTUŘE A ŽIVÉM UMĚNÍ

Konference se již druhým rokem stává místem pro dialog zástupců nezřizované, zřizované kultury a státní kulturní správy. Jednotlivé příspěvky následované předmětnými diskuzemi reflektují současný stav, pojmenovávají a hledají řešení témat, se kterými se kultura a živé umění v celé České republice potýká.

15. 9. 2021 – První den se konference v pražském DOXu věnuje tématům, která byla pečlivě vybrána na základě předešlého ročníku vedením Nové sítě – pořadatelem konference.

Pavla Petrová ve svém příspěvku apeluje na potřebu úpravy legislativního prostředí, jak v kompetenci Ministerstva kultury, tak dalších resortů, s cílem vytvořit a zakotvit specifika uměleckých profesí a vytvořit efektivní Status umělce. Napravit nerovný systém umělců v porovnání s ostatními OSVČ naší ekonomiky, lze podle jejího příspěvku například restrukturalizací Státního fondu. Podle Petrové je potřeba zohlednit rozdílný daňový základ, nepravidelné výdělky apod.

Aurora Kellermann na pozvání Nové sítě přijela z Německa a na konferenci o statusu umělce referuje optikou našich sousedů, u kterých je status umělce oficiální. Kellermann nás, soustředěné účastníky konference, seznamuje se systémem a specifikacemi KSK – Sociální pojištění umělců v Německu. Dozvídáme se hodnotné informace o tom, jak tamní pojištění funguje a za jakých okolností ho mohou němečtí umělci využívat.

Následná diskuze hledá řešení, jak docílit obdobného oficiálního nastavení v České republice. Yvonna Kreuzmannová a další zúčastnění se v následné diskuzi shodují na tom, že klíčové je nastavit a udržet systematický státní přístup. V rámci diskuze účastníci pojmenovávají také další kritické oblasti, na kterých je potřeba neodkladně pracovat: finální specifikace podpůrných profesí, jež budou spadat do kategorie umělecké a spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy.

Druhým tématem ranního bloku je státní kulturní politika. Lenka Havlíková ji líčí jakožto dramatickou postavu, která v minulosti vedla spíše smutný monolog. Nezávislý sektor živého umění představuje jako třípatrový a současně apeluje na státní sektor, aby byl takto vnímán a zohledňován.

Třípatrové dělení sektoru živého umění podle Lenky Havlíkové: 1) nové inovativní projekty, 2) dlouhodobé organizace a 3) excelentní organizace, které provozují kulturní a umělecké subjekty i budovy a pravidelně představují mladé subjekty (tedy nové inovativní projekty). Tento praktický systém podle Havlíkové naráží na skleněný strop, protože přesahuje současnou grantovou rovinu.

Otázka, zda bude možné docílit efektivní kulturní politiky bez předchozí restrukturalizace Ministerstva kultury, zůstává, vzhledem k vyhrazenému času na debatu, nezodpovězená.

Prezentace Asociace českých divadelních kritiků v podání Karla Krále - předsedy Asociace a šéfredaktora časopisu Svět a divadlo, pojednává o stavu divadelní kritiky v České republice. Tento příspěvek je jediným videopříspěvkem letošní konference.

Téma meziresortní spolupráce prezentuje Vedral Jakub, ve svém příspěvku sdílí pozitiva, jež podle něj vznikla během koronavirové krize, například schopnost spojit se a alespoň částečně efektivně zkomunikovat potřeby jednotlivých aktérů v kultuře. „Osobně jsem přesvědčený, že pokud se podaří tyto vztahy, tyto ‚nastavené‘ spolupráce, které vychází z pochopení a respektu jednoho k druhému, zachovat pro další roky, bude to obrovsky užitečné a bude tak opět doslova platit, že vše zlé přináší i něco dobrého,“ motivuje účastníky konference Jakub Vedral a nezávislou scénu označuje za platného hráče, se kterým se počítá a může na sebe být hrdá.

Další přispívá Yvona Kreuzmannová navazujícím tématem Komunikace a kultivace. Svým kolegům z kulturní sféry představuje možné řešení, jak udržet komunikaci v kultuře živou, a to v podobě nově vytvořeného subjektu – umělecké rady, nebo obdobného oficiálního uskupení, složeného ze zástupců státní správy a z odborníků veřejné kulturní obce.

„Podpora systemizace, koordinace a institucionalizace dialogu je skutečně potřeba, v tuto chvíli dalece přesahuje kapacity všech aktérů. Potřebujeme režiséra, a to nemůže být nikdo jiný než Ministerstvo kultury,“ zakončuje svůj příspěvek na téma Funkce a role MKČR Martina Pecková Černá, čímž také končí dopolední blok konference.

Ne!musíš to vydržet

Následující hodinu a půl dlouhý blok konference je plně věnován studentské iniciativě Ne!musíš to vydržet. Aktuální atmosféra se vzhledem k citlivé a komplikované povaze iniciativy, která reflektuje situaci na pražské divadelní fakultě DAMU, pochopitelně proměňuje. Panelu se účastní Jaroslav Jurečka, Eliška Děcká, Karel František Tománek, Marie – Luisa Purkrábková, Alice Koubová a Eva Marková jako moderátorka.

„Jsme rádi, že aktivním a veřejným řešením těchto problémů můžeme vyslat do našeho okolí signál, že strach, pracovní přepětí a jakákoliv forma násilí do prostoru naší vysoké školy, ale ani nikam jinam, nepatří,“ zaznívá z úst proděkana Tománka.

Jaroslav Jurečka upozorňuje na fakt, že učitelé nemají podpůrné programy, s učením povětšinou nemají předchozí zkušenost, protože jsou vybíráni na základě jejich uměleckých výkonů a je to pro ně velká zodpovědnost a tlak. Nechává se slyšet, že bezpečné prostředí podle něj není ani v nejmenším pouze o studentech, ale o přenastavení celé mechaniky týkající se jak studentů, tak vyučujících. „DAMU se teď může stát znovu pionýrem a avantgardou, v duchu, ve kterém byla založena, a započít důležitou diskuzi, která se velmi pravděpodobně týká i dalších vysokých škol a institucí,“ doplňuje Jurečka.

Diskuze se dále zaměřuje na možnosti a formy nastavení jasných pravidel, jež mohou pomoci definovat hranice, které budou prospěšné všem. „Taková pravidla je potřeba kolektivně opečovávat, protože jsou ze své podstaty benefitem, nikoliv nějakou formou uzurpátorství,“ říká Eliška Děcká.

„Nebojím se hyperkorektnosti, větší obavu mám z nepojmenovávání konkrétních problémů. Nevyřčením vznikají nejasnosti,“ reaguje na předešlé příspěvky studentka Marie-Luisa Purkrábková.

Střet zájmů a zastaralé struktury, tedy úskalí, která během diskuze zaznívají, komentuje Alice Koubová slovy, že změna pozice na nižší úroveň nebo odchod z fakulty je v prostředí školy považováno za selhání. Podle ní by ale kvalita pedagoga měla být i zde vnímána hlavně v tom, že je schopen „vychovat další“ i s vědomím, že někteří ho možná přerostou. Ustálená fráze, že z DAMU se neodchází, je v očích Koubové pro školu obrovskou zátěží.

Podle Jaroslava Jurečky by cenným výsledkem iniciativy byl primárně živý mezigenerační dialog, který ve svém vzdělávacím prostředí prozatím zoufale postrádá.

Do času vyhrazeného pro diskuzi s publikem přispívá například bývalý umělecký ředitel Národního divadla Daniel Špinar. Ten důrazně apeluje na aktivní obměnu vyučujících v prostředí uměleckých škol – změnu celé zdejší dynamiky – a zdůrazňuje problematiku spojenou s absencí jakýchkoliv obměn této staré struktury a „zahnívajících“ pozic.

Následuje kulturní OPEN MIC na téma Ne!musíš to vydržet, formát, který připomíná stand up, moderuje Jakub Čermák a je nabitý intenzivními, místy velmi osobními příspěvky osobností z kulturní sféry. Devět přibližně pětiminutových příspěvků nás, účastníky konference, baví a současně znepokojuje, ačkoliv je celý formát stylizován do jakéhosi odlehčeného kabaretu, smích při něm hořkne v ústech. Několik vět, které během OPEN MICu zaznívají:

„Žena nemůže být režisér, anebo ano, ale pokud je to spíš takový chlap v sukni… Tohle jsme se dozvěděli od našeho pedagoga po prvním ročníku studia režie na DAMU. Ve mně se odehrálo několik věcí. Jedna myšlenka byla: ‚A nejsem teda chlap v sukni, když mě to režírování baví?‘ A druhá byla ještě horší: ‚Neměla bych se snažit být chlap v sukni, abych vůbec režírovat mohla?‘ Prostě naprosté zmatení identity.“ Jitka Vrbková

„Na katedře spal jeden z profesorů s několika studentkami. Tenkrát mi vůbec nedošlo, že to je špatně. Dostal jsem se ze Stoklasné Lhoty rovnou na tuhle vysněnou elitní školu do Prahy. Bylo to součástí koloritu. Vymezit se můžeme až teď, díky iniciativě.“ Jiří Šimek

„Podle mě na DAMU nikdy nikdo neřeší, jak kdo učí, protože tam jste prostě byli přijati na základě vašich uměleckých výsledků. Jak učíte, je vaše autorské know-how. Jakmile se vás někdo ptá, je to vnímáno jako osobní útok. Pokud tohle nepřepíšeme a nezměníme, budeme se točit v kruhu.“ Hana Malaníková

Ze studentské iniciativy Ne!musíš to vydržet vyvstávají palčivá témata, jež rezonují celou naší společností. Patří mezi ně například křehké sebevědomí, mezilidská komunikace, bezpečné vzdělávací prostředí, nastavování jasných hranic ve vztahu k okolí, a tím pádem v první řadě k sobě samému, hrozící krize identity, schopnost reflektovat svoje nedostatky apod.

16. 9. 2021 – Celý druhý den kulturní konference je o regionech. Věnuje se tématu financování kultury, spolupráce, a dalším klíčovým oblastem, které jsou v regionech na pořadu dne. „Protože Nová síť se regiony bytostně zabývá, snaží se jim pomáhat, zasazuje se o decentralizaci a přibližování vztahů mezi velkými městy a menšími městy či obcemi a také zahraničím, budeme se regionům věnovat i zde na konferenci,“ uvádí dnešní den Adriana Světlíková.

Šárka Zahálková, programová ředitelka Centra pro otevřenou kulturu GAMPA a spoluzakladatelka Offcity, představuje činnosti obou neziskových subjektů a vyjmenovává jejich přesahy zejména v kulturní oblasti v Pardubicích a okolí. Zahálková ve svém příspěvku zmiňuje také formy funkční spolupráce a zdůrazňuje propojování jednotlivých lokálních organizací a spolků, vzájemnou důvěru a sdílení prověřeného know-how.

Shrnutí problémů kultury v regionech, konkrétně v Ústeckém kraji, si ve svém příspěvku připravil Jan Kvasnička, který již dvacet let realizuje divadelní festival Kult, který je největší divadelní přehlídkou v Ústeckém kraji. Podle Kvasničky regiony trápí například: nedostatek lidských zdrojů v podobě osvětlovačů, zvukařů a dalších technických profesí, absence tamních půjčoven techniky, malý výběr sálů a v neposlední řadě malý zájem celostátních médií o regiony.

Koordinátorka pro kulturu města Ostravy Daniela Zarodňanská účastníky konference seznamuje s novou koncepcí pro kulturu, kterou si město nechalo zpracovat. Ve své pozici bude zajišťovat plnění vytyčených cílů, jejichž součástí je také spolupráce zřizované a nezřizované kultury a sdílení již vzniklých infrastruktur.

Jan Petružela, šéfredaktor časopisu Divadelní revue a ředitel spolku Fujaré, reflektuje situaci v Rožnově pod Radhoštěm, popisuje zaznamenanou atmosféru jakéhosi oživení, kterou ve městě on i jeho kolegové zaznamenávají. Oceňuje účast zástupců měst, tímto způsobem se podle Petružely skutečně dá kultivovat dialog a vyzývá regiony ke komunikaci s kulturními komisemi, což se mu v jeho praxi vždy osvědčí.

Přispívající v následující hodině a půl odpovídají na dotazy z publika a sdílí své vlastní zkušenosti, reflexe a četné nápady. S blížícím se koncem diskuze se přítomní shodují, že je třeba zajišťovat informovanost, budovat partnerství, které funguje mezi zřizovanými a nezřizovanými subjekty v kultuře, rozvíjet a zlepšovat téma sdílení techniky. Adriana Světlíková uzavírá diskuzi o regionech výzvou ke sdílení dobrých nápadů napříč všemi tuzemskými regiony.

Dalším řečníkem je Květa Vinklátová, místopředsedkyně Komise pro kulturu a památkovou péči AK ČR, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje, která se svým příspěvkem představujícím Asociaci krajů ČR rozšiřuje další obzory účastníků konference. O Národním plánu obnovy hovoří Hana Bakičová a následně i Jakub Bakule, který vyzývá kulturní sektor ke sjednocení a označuje kulturní sféru za vysoce fragmentovanou, v čemž spatřuje jak benefity, jako například inovativnost a odolnost, tak i úskalí v rozdílnosti názoru a potřeb.

Moderovaná panelová diskuze na téma Podmínky nezávislé scény v regionech je posledním odborným programem konference Culture Get-Together 2021. Účastní se jí Petr Kiška, Markéta Málková, Martin Musílek, Jana Ryšlavá a Jan Žůrek, kteří mají dlouholeté zkušenosti s kulturní praxí v regionech.

Následná debata těchto zástupců z regionů se nese v duchu rekapitulace koronavirové krize, která byla jak náročná, tak podle zúčastněných silně posílila například dialog napříč organizacemi ve zmiňovaných regionech. Jedním z výsledků vyhrazeného času na toto téma je pojmenování potřeby dlouhodobého a systematického sběru dat a dalšího monitoringu, na jehož základě se dá dále efektivně pracovat a vytvářet potřebné plány a strategie, a sběr argumentů a jejich pravidelná komunikace směrem ke kulturní správě.
Dvoudenní konference letos přinesla mnoho zážitků a byla svým zaměřením opravdu předmětná.

Sdílená vize, efektivní komunikace, živý dialog, systematický přístup a hledání společného řešení, to jsou hlavní pilíře, jejichž kultivace může měnit kulturní praxi k lepšímu.

Nové divadlo jako doprovodný program

Konference je doprovázená večerní divadelní přehlídkou v rámci projektu Pralin (Praha-Berlin). Mimořádná představení lákají do světa kabaretu, queer umění, tetování i intenzivní elektronické hudby.


Kateřina Pekárková
PR manažerka Nové sítě