NOVÁ SÍŤ INFORMUJE (No. 38)

V Královéhradeckém kraji právě vzniká nová kulturní strategie. Velkou zásluhu na tom má i současná vedoucí kulturního odboru kraje Kateřina Churtajeva. A rozhovor s ní přináší nový díl cyklu Nová síť informuje.

V Královéhradeckém kraji právě vzniká nová kulturní strategie. Velkou zásluhu na tom má i současná vedoucí kulturního odboru kraje Kateřina Churtajeva. Zkušenosti má jak s organizací kultury, tak s její prezentací. Ke své současné práci se dostala po návratu ze zahraničí, kde působila na pozici kulturního diplomata; vedla české centrum v Sofii: Dává to dobrý nadhled nad tím, co je vlastně v české kultuře specifické, kde jsou naše hodnoty. Povídaly jsme si o tom, co všechno proces tvorby strategie obnáší, jaké je třeba překonat bariéry a co může být možná i neočekávaným výsledkem důsledné práce.

Co pro vás znamená kultura?

Pro mě je kultura to, co utváří naši identitu. Platí to jak pro jednotlivce, tak pro města, lokální regiony i celou zemi. Umí uchovat historii, umí otevírat otázky dneška a přinášet na ně zajímavé odpovědi. Je nezastupitelným faktorem, který zásadně ovlivňuje kvalitu našeho života a kultivuje veřejný prostor.

Jaký rozdíl vnímáte mezi tzv. zřizovaným a nezřizovaným nebo nezávislým sektorem kultury?


Oba mají svou vlastní roli.
Zřizovaný sektor vnímám jako garanta toho, že bude naplněná veřejná služba v oblasti kultury – že budeme mít dobrá divadla, filharmonie, muzea, knihovny. Zřizovaná kultura tvoří velkou část veřejných rozpočtů na kulturu a garantuje mimo jiné uchování naší historické paměti a kulturní identity. Práci ve zřizovaných organizacích odvádí úzce specializovaní profesionálové, je náročná a nepříliš dobře odměňovaná. Organizace čelí velké výzvě v tom, jak oslovit dnešní publikum. A zároveň musí sebekriticky neustále zkoumat, jestli neustrnuly na místě díky finanční podpoře, která je jim de facto garantovaná.
Nezřizovaná kulturní sféra přináší velkou různorodost v nabídce, je živá, flexibilní. Díky tomu umí pružně a rychle obsahem zareagovat na výzvy a společenské problémy, které s sebou přináší život v moderní době. Umí také rychleji přenášet současné aktuální trendy v umění. Díky tomu, že nemá žádnou garanci podpory, musí být stále ve střehu a velmi často funguje v neadekvátních pracovních podmínkách.

Královohradecký kraj nyní pracuje na nové kulturní strategii, z jakého důvodu jste se rozhodli strategii zpracovat?


Cítili jsme potřebu zformulovat si přístup kraje ke kultuře. Kapitola kultury v rozpočtu není nejmenší a většina věcí dlouhodobě běžela ve vyjetých kolejích. Chyběl zformulovaný strategický a dlouhodobý přístup. Z historického hlediska, když vznikly kraje, přešlo pod ně velké množství příspěvkových organizací. S časem se nadefinovaly dotační programy. U nás v kraji jsme se ale nezamýšleli nad hlubší koncepcí. V kultuře máme tu nevýhodu, že povinnost tvorby strategického dokumentu není dána zákonem. V ostatních oblastech to tak funguje. Takže se hůře prosazuje potřeba existence takového dokumentu. Z tohoto pohledu bylo prosazení kulturní strategie Královéhradeckého kraje těžší.
Prosazení takto rozsáhlého dokumentu, který je spojen s nemalými finančními výdaji, musí být úzce spojeno s podporou politického vedení. Jak tento proces probíhal u vás?
Ve chvíli, kdy jsem na úřad nastupovala, byla tvorba kulturní strategie v programovém prohlášení rady. Paní náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová měla tento záměr od samého začátku. Já jsem na kraji tři roky, takže jsem nastoupila v druhém roce předchozího politického vedení, což bylo přesně v počátcích plánování nové kulturní strategie. I díky tomu jsme si s paní náměstkyní sedly, stejně jako ona jsem vnímala potřebu strategického dokumentu.

Vnímala jste při prosazování tvorby strategie nějaké překážky?


Neřekla bych, že tam byl nějaký protitlak, že bychom museli překonávat nechuť k realizaci takového dokumentu. Spíše to bylo o tom najít dostatečné finanční prostředky a přijmout pomalejší tempo složitého krajského úřadu.
Od začátku jsme počítali se změnou politického vedení kraje v průběhu tvorby strategie. Teoreticky by bylo možné celý proces urychlit a dotáhnout to s předchozím vedením. Báli jsme se ale, že by koncepci nové zastupitelstvo nemuselo vzít za svou a dokument by skončil pod stolem. Což se často stává. My jsme tedy tvorbu strategie cíleně v čase naplánovali přes obě volební období.
Máme řídící výbor pro kulturní strategii, ve kterém má své zastoupení politická reprezentace i odborná veřejnost. Vždy po nějaké etapě řídícímu výboru představujeme, kam se práce na strategii posunula, prodiskutujeme průběžné výsledky a dohodneme se, zda jsou v souladu s nastolenou cestou. Analytickou část jsme uskutečnili s předchozím vedením. Výsledky jsme zároveň prezentovali na výboru pro kulturu, kterého se mohli účastnit všichni zastupitelé. Někteří toho využili. To bylo na konci minulého volebního období.
Nyní nás čeká obdobný proces s novým politickým vedením. Doufáme, že tímto bude kontinuita celého procesu zachovaná. Konkrétní návrhy pro novou strategii budeme formulovat až nyní, na začátku nového volebního období. V současné situaci je také naší výhodou, že paní náměstkyně pro kulturu zůstává stejná jako v minulém období.

Rozhodli jste se pro externího zpracovatele. Jak jste ho vybírali a v čem spatřujete výhody a nevýhody tohoto rozhodnutí?

Zvažovali jste, že byste si strategii vytvořili sami na úřadě?
Ne, určitě jsme kulturní strategii nechtěli dělat v rámci úřadu. To mi bylo od začátku jasné, protože je to tak komplexní záležitost, že bez supervizora, člověka se zkušenostmi, bychom nikdy nedosáhli takové profesionality. Viděla jsem to v některých obcích. I když měli přesvědčení a silnou vůli strategii dokončit, tak jim v polovině došel dech. Jde o opravdu rozsáhlý dokument. Krajská strategie je ještě o něco složitější než ta na obecní úrovni. Jedná se o rozsáhlé území s velkým počtem kulturních hráčů. Kraj musí vyjednávat s řadou partnerů, s obcemi, které zřizují kulturní instituce. Takže bez podpory profesionálů, kteří vědí, o čem je kulturní plánování, by to bylo opravdu těžké. Otázka byla natrefit na toho správného partnera a to si myslím, že se nám s OnPlan podařilo výborně.

Jak při zpracování strategie funguje komunikace mezi jednotlivými kulturními aktéry a krajem?

Osobně vnímám, že proces tvorby strategie rezonuje v celém regionu. Vnímám chuť se o tom bavit. Možná to je i díky tomu, že se to děje poprvé. Ze strany kraje takováto iniciativa ještě nepřišla. Takže vnímám velkou ochotu od všech, ať to jsou obce, zřizované organizace, nezávislá kulturní scéna. S povděkem kvitují, že se otevírají témata, která je možná už déle trápila.
Od začátku se snažíme, aby byl celý proces hodně otevřený vůči zapojení veřejnosti. Začali jsme s dotazníkem, který jsme rozeslali na 800 adres a vrátilo se nám přes 200 odpovědí, názorů. Poté jsme oslovili obce a já jsem každou obec s rozšířenou působností, kterých je v regionu patnáct, osobně navštívila a setkala se s konkrétními zástupci. Všude se s námi bavili rádi a vzešlo z toho mnoho dobrých podnětů. Poté jsme zorganizovali velkou diskusní platformu, kde jsme se zabývali SWOT analýzou. V červnu se tak ve vědecké knihovně v Hradci Králové sešlo přibližně 130 lidí. Opět zde byla cítit obrovská chuť to s námi tvořit. Zároveň měli jednotliví hráči obrovskou radost, že se mohli potkat, dát si společně kávu a poznat se navzájem. Za tuto spolupráci jsem moc vděčná a mám z ní velkou radost, protože pracovat od stolu by nedávalo smysl.

Jak budete postupovat, až bude strategie dokončená? Jaké budou mechanismy vedoucí k naplnění vytvořené strategie? Budete chtít dále pokračovat v síťování jednotlivých kulturních hráčů a institucí?

Strategii dokončíme do června 2021. Zformulovat její návrhovou část je teprve před námi. Na dokončenou strategii navážou konkrétní realizační plány. Nositeli jednotlivých částí strategie budou samozřejmě jak kulturní aktéři v kraji, tak i kraj jako takový. I do budoucna počítáme s co nejširší otevřeností a mírou zapojení pro všechny, kdo o spolupráci budou stát.
Samotnou strategii budeme muset samozřejmě během jejího sedmiletého trvání průběžně aktualizovat. Budeme tvořit jednoleté nebo dvouleté akční plány implementace, které se budou korigovat podle toho, jak se jednotlivé oblasti budou vyvíjet. V koncepční práci jako takové určitě pokračovat budeme. Vnímám jako důležité, abychom si dávali zpětnou vazbu a mohli tak strategii dotvářet i v průběhu.
Propojování, na které se ptáte, se rýsuje jako jeden z hlavních pilířů. V současné době nejsou kulturní aktéři a hybatelé v rámci kraje navzájem propojeni. Myslím, že během koronakrize se dobře ukázalo, že ti, co se sdružují nebo jsou součástí nějaké asociace, mají mnohem lepší pozici pro vyjednávání. Dosavadní práce nám ukázala, že síťování a propojování kulturních hráčů je jeden z klíčových pilířů celé strategie. Propojovat aktéry, síťovat, seznamovat, poukazovat na příklady dobré praxe, kde se co daří. Za tímto účelem vznikla i platforma Pro kreativitu.

Pokud byste měla dát doporučení pro další města a kraje, které se pro zpracování kulturní strategie rozhodnout, jaká by to byla?

Začnu více ze široka. Klíčovým úkolem je, co nejlépe vysvětlit možnému zadavateli kulturní strategie k čemu taková strategie může sloužit a proč je dobré ji mít. A proč by do její formulace mělo být zapojeno co nejvíce partnerů. S Divadelním institutem jsme například diskutovali o možnosti zorganizovat vzdělávací program, jehož cílovou skupinou by byli úředníci krajů a obcí a který by se zaměřil na kulturní strategické plánování. Zvláště kraje jsou zajímavým segmentem, který může progresivně nastavenou kulturní politikou inspirovat obce, a od nich se mohou inspirovat jednotliví aktéři v regionu. Kraje jsou v tomto ohledu důležitými hybateli. Řada krajů své strategie zpracovává dlouhodobě, ale velkou výzvou je jejich formulace a plánování skutečně zespodu, participativně.
Co se týká toho, jak to fungovalo u nás, klíčovým rozhodnutím byla spolupráce s externím partnerem. Tvořit strategii svépomocí, na koleni v kanceláři, je úkol, který nelze skloubit s běžnou pracovní agendou.
Poté si myslím, že je důležité, aby byl celý proces co nejvíce otevřený a vznikl tak prostor pro co nejvíce hráčů. Vlastně si to neumím představit jinak. Je to skvělá zkušenost pro toho, kdo strategii tvoří, protože dané území, kterému se věnuje, velmi dobře pozná a zjistí potřeby jednotlivých hráčů. Dává to tedy dobrou znalost regionu a zároveň jenom takto se dají adresovat jednotlivá opatření a plány.

Kdybyste měla tři přání, co byste si v rámci kulturního rozvoje kraje přála?

Aktuálně, aby se pro kulturu krize stala motorem pozitivních změn. Aby byla kultura při tvorbě veřejných politik a sestavování veřejných rozpočtů vnímaná s respektem. A aby se z pozice kraje dařilo kultuře vytvářet kvalitní zázemí.

Rozhovor byl podpořen EHP a Norskými fondy 2014 - 2021.