V Divadle Reduta se 26. května 2025 sešlo přes 30 představitelů nezávislé i zřizované divadelní scény, města, kulturních institucí a akademické sféry, aby společně diskutovali o aktuálních otázkách a výzvách brněnské kultury. Setkání, moderované Adrianou Světlíkovou a Petrem Polou z Nové sítě, proběhlo jako součást festivalu Divadelní svět Brno a projektu Ozvěny Malé inventury.
Start po škole: Jak připravit mladé tvůrce na praxi?
První blok diskuze se věnoval profesnímu uplatnění mladých absolventů Divadelní fakulty JAMU. Panelisté – režisér Patrik Boušek, dramaturgyně Saša Bolfová, zástupce Nadačního fondu Josefů K. Radim Bánovský, děkanka Blanka Kolegar a koordinátor festivalu PLÁCEK Jakub Štrba – otevřeně hovořili o nedostatcích v praktické přípravě absolventů. Mnozí mladí umělci odcházejí ze školy nepřipraveni na právní, finanční či komunikační aspekty profese. Shodli se, že by se otázkám uplatnitelnosti mělo věnovat již během studia. Diskutovalo se i o přehnaných očekáváních, že umělec musí zvládat nejen tvorbu, ale i marketing, produkci a fundraising, což je často nad rámec jeho možností.
Z diskuze však zazněly i pochybnosti: není to příliš? Neměla by být profese lépe podpořena systémem?
Řešila se potřeba přechodových struktur – inkubátorů, mentorů, otevřených platforem pro začínající umělce. Nadační fond Josefů K. či program Nová krev na scéně (Nová síť) byly uvedeny jako příklady podpory, ale samy o sobě nestačí.
Blanka Kolegar představila program Stát na vlastních nohách, kterým JAMU reaguje na požadavek lepší profesní připravenosti. Zazněla také výzva k hlubší spolupráci mezi školou a nezávislou scénou.
Prostory a kapacity: Nedostatek infrastruktury a nutnost strategického plánování
Druhý blok se zaměřil na kritickou situaci s kulturní infrastrukturou v Brně. Hosté jako Veronika Majíčková (MMB), Juraj Augustín (Co.Labs), Jan Búrik (Centrum experimentálního divadla), Pavel Strašák (festivaly Ghettofest a Faktor K) a Jakub Molnár (Divadlo Husa na provázku) diskutovali o nedostatku zkušeben, rezidenčních prostor a dalších tvůrčích center pro nezávislé divadlo. Sice probíhající rekonstrukce Co.Labs a budoucí kulturní zóna Káznice představují naději, ale nestačí pokrýt potřebu.
Zazněla také otázka absorpční kapacity diváků a schopnosti města efektivně propagovat kulturní akce. Diskutovalo se o transparentnosti přidělování prostor a nutnosti decentralizace mimo centrum města.
Spolupráce zřizovaných a nezávislých institucí: Výzvy i možnosti
Klíčovou součástí debaty byla spolupráce mezi zřizovanými institucemi a nezávislými iniciativami. Panelisté poukázali na nepružnost zřizovaných organizací, administrativní bariéry a dlouhodobé plánování, které komplikují rychlé reakce a partnerství. Vznesla se otázka, zda by město nemělo přehodnotit výkonové ukazatele, které dnes nevyžadují přesný počet premiér pro zřizovaná divadla a tím by se mohly otevřít prostory pro nezávislou tvorbu. Výzva směřovala k většímu sdílení prostor i dramaturgických vizí.
Závěrem: vize pro Brno 2030
Diskuze vyústila do formulace společných přání a vizí pro následující roky:
– vznik funkčních inkubátorů pro mladé tvůrce
– stabilní a dlouhodobě plánovatelný systém podpory
– propojení mezi obory a generacemi
– kulturní identita Brna jako otevřeného města pro experiment a nezávislé formy
– reflexe personálních otázek ve školství, včetně otevřeného pojmenování problémů jako je sexuální obtěžování na akademické půdě
Shrnutí a poděkování
Setkání potvrdilo, že Brno má silný lidský i organizační potenciál pro rozvoj své kulturní infrastruktury. Aby jej naplnilo, je třeba posílit spolupráci napříč scénami a institucemi, vytvořit pružné a srozumitelné nástroje podpory a otevřít diskusi o systému, nikoli jen o jednotlivých projektech.
Děkujeme všem, kteří se diskuze účastnili a sdíleli své pohledy a návrhy. Věříme, že tato debata byla jedním z důležitých kroků ke kulturní strategii, která reflektuje skutečné potřeby scény.
Diskuze se konala za podpory Ministerstva kultury ČR.
